Tak.. 8mý díl za mnou. Rovnou se přiznám, že jsem většinu viděl pod "vlivem" a i teď píši.. hmm tak nějak... ožralý. No nevadí. Prazáklad se stejně nezmění.
Už druhým dílem se mi zdálo, že přecijenom misfits znovu navyknu. A chyba lávky. Ano, některým Rudyho výstupům jsem se nakonec skutečně smál, což mě, snad k vlastní otrávenosti, vyloženě sralo, ale tím pádem bych si mohl řici, fajn, tohle nemusí být kámen úrazu. A přece. Najednou jsem začal mít rýpavou náladu ohledně stupidních nelogičností. Díl s náckama, zombiee, nebo i ten poslední. Hm, asi jako u pokračování Chucka jsem došel vystřízlivění ve smyslu nutkání pitávní oněch detailů. Rád vysvětlím.
Tam, kde byl Nathan, jsem detaily rád přehlížel a užíval si jeho vystoupení.
Když jsem nad tím ještě dále přemýšlel, napadlo mě - Sheehan dostal scénářové zadání - buď prostě total dickass. A tak improvizoval. Opravdu si nemyslím, že jeho výstup s manažerem Bowlingu Beverlym (Please Beve, hold my hand) bylo ve scénáři, ale že prostě upustil uzdu své fantazii. Dost možná se pletu, ale věřil jsem mu opravdu každou grimasu. Rudy na mě po celou dobu jednoznačně působil dojmem - co máme ve scénáři dále.
Resumé bych podal asi ve stylu - první díl třetí série totální odpad a šok, další díl - relativní adaptace a určitá míra zvyku na nové, přesto kouzlo starého zcela pryč.
Jako nadšenec teoretické fyziky bych dokázal cupovat (nehledě na, věřte, bohatou fantazii) vše viděné na kousky, ale u prvních dvou sezózn tohle nutkání neexistovalo, u té poslední pak s větší, či menší mírou poměrně neodmyslitelně. Doufám, že snad ani další sezóna nevznikne, protože třeba už i se znovuobjevivším Sheehanem (Nathan) by mohlo jít pouze o fatální fail
.